|
| |
|
| |
|
|
Únavové charakteristiky hořčíkové slitiny AZ31 po korozní degradaci
Horynová, Miroslava ; Lukáč, Pavel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je hodnocení cyklické odezvy a únavového chování hořčíkové slitiny AZ31 v základním stavu a po korozní degradaci v mlze neutrálního 5% roztoku NaCl po dobu 480 a 1000 hodin. V práci je hodnocena mikrostruktura, základní mechanické vlastnosti a únavové chování experimentálního materiálu v základním stavu. U materiálu po korozní degradaci je hodnocen vzhled a hloubka lokálního korozního napadení a dále také mechanismus koroze. Na únavových zkušebních tělesech po korozi 480 a 1000 hodin byl hodnocen vliv korozní degradace na cyklickou plasticitu a únavové chování slitiny AZ31 v nízkocyklové i vysokocyklové oblasti. Na závěr byl hodnocen vliv lokálního korozního napadení na iniciaci únavových trhlin.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv hyaluronové kyseliny na korozi hořčíkové slitiny AZ31
Holubářová, Michaela ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Hořčík a jeho slitiny jsou zajímavé materiály díky řadě svých fyzikálních vlastností. Mají značný potenciál zvláště v medicínských aplikacích, kde mohou sloužit jako materiál pro výrobu ortopedických a kardiovaskulárních implantátů. Nevýhodou těchto materiálů je jejich citlivost ke korozi. V důsledku toho je potřeba znát korozní vlastnosti hořčíku a jeho slitin v kontaktu s látkami, které se vyskytují v lidském těle. Hyaluronan je polysacharid, který je přirozeně přítomen v lidském těle a může interagovat s implantáty. Tato diplomová práce se zabývá vlivem nízkomolekulárního (80–130 kDa) a vysokomolekulárního (1 500–1 750 kDa) hyaluronanu na korozní vlastnosti hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí dvou simulovaných fyziologických roztoků (0,9 % NaCl a synoviální tekutina). Metody potenciodynamická polarizace (PD) a elektrická impedanční spektroskopie (EIS) byly využity pro elektrochemické testy. Povrchová analýza byla provedena pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) a rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM), aby se odhalilo chemické složení korozních produktů a morfologie povrchu po korozi.
|
|
|
Vliv komplexotvorných činidel na přípravu fosforečnanových povlaků na hořčíkové slitině AZ31
Wolanský, Petr ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací vlivu komplexotvorných činidel na přípravu fosforečnanových (CaP) povlaků, které jsou deponovány na hořčíkovou slitinu AZ31. V teoretické části je základní charakteristika hořčíkových slitin s důrazem na AZ31 a jejich korozní vlastnosti. Dále je věnována pozornost CaP povlakům, jejich přípravě se zaměřením na zvolenou hydrotermální syntézu a vliv komplexotvorných činidel na přípravu CaP povlaků. V experimentální části je pak představena příprava CaP povlaků na slitině AZ31 s mezivrstvou Mg(OH)2. Povrchová analýza CaP povlaků byla provedena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) s energiově disperzní spektroskopie (EDS). Chemická analýza CaP povlaků byla provedena pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Pro posouzení korozní odolnosti povlaků byly provedeny potenciodynamické zkoušky v 0,15M NaCl. U všech zvolených činidel bylo dosaženo nejlepších korozních vlastností v případě nejnižších koncentrací, zcela nejnižší hodnota ikor pak byla pozorována u vzorku s 0,0175M EDTA, tato hodnota odpovídala ikor předupraveného vzorku Mg(OH)2. Přípravou CaP povlaků bylo dosaženo lepších korozních vlastností než v případě čisté slitiny AZ31. U všech vzorků byla identifikována přítomnost hydroxyapatitu (HA) jako hlavní fáze v povlaku. Z dosažených výsledků lze jednoznačně určit, že přítomnost komplexotvorných činidel a jejich koncentrace ovlivňují morfologii CaP povlaků a mohou měnit korozní odolnost. Zdá se, že korozní odolnost byla dána především mezivrstvou Mg(OH)2 než připravenými CaP povlaky, které by spíše mohly zajistit vyšší biokompatibilitu materiálů.
|
|
| |
|
|
Mechanické a fyzikální vlastnosti hořčíkových slitin připravených metodou rotačního kování
Škraban, Tomáš ; Drozd, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
v češtině Metody intenzivní plastické deformace jsou již nějakou dobu populární díky svému pozi- tivnímu vlivu na mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu. Rotační kování je jednou z těchto metod. Při svojí jednoduchosti a produktivitě má potenciál pro průmyslové využití. Jedná se o radiální kování tyčí či trubek, čímž dochází ke snižování jejich průměru. Vliv této metody je zkoumán na extrudovaných tyčích z hořčíkové slitiny AZ31. Experimenty jsou provedeny na pěti vzorcích různého stupně zkování (různého průměru). Díky tomu se dá zkoumat postupný vývoj vlastností během kování. Výsledky experimentů ukazují výrazný pozitivní vliv na velikost zrn (a mikrostrukturu obecně) původně extrudované tyče. Při kování také dochází k vývoji textury a zvýšení pevnosti materiálu.
|
|
|
Vliv hyaluronové kyseliny na korozi hořčíkové slitiny AZ31
Holubářová, Michaela ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Hořčík a jeho slitiny jsou zajímavé materiály díky řadě svých fyzikálních vlastností. Mají značný potenciál zvláště v medicínských aplikacích, kde mohou sloužit jako materiál pro výrobu ortopedických a kardiovaskulárních implantátů. Nevýhodou těchto materiálů je jejich citlivost ke korozi. V důsledku toho je potřeba znát korozní vlastnosti hořčíku a jeho slitin v kontaktu s látkami, které se vyskytují v lidském těle. Hyaluronan je polysacharid, který je přirozeně přítomen v lidském těle a může interagovat s implantáty. Tato diplomová práce se zabývá vlivem nízkomolekulárního (80–130 kDa) a vysokomolekulárního (1 500–1 750 kDa) hyaluronanu na korozní vlastnosti hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí dvou simulovaných fyziologických roztoků (0,9 % NaCl a synoviální tekutina). Metody potenciodynamická polarizace (PD) a elektrická impedanční spektroskopie (EIS) byly využity pro elektrochemické testy. Povrchová analýza byla provedena pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) a rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM), aby se odhalilo chemické složení korozních produktů a morfologie povrchu po korozi.
|
host ::
RSS.